Za časů indiánů

Píše se rok 1763. Všude jsou indiáni a příslušníci různých kmenů. Dali jsme si indiánská jména- př.ten, který láme větve, ten, co v lese kapra nese. Pozdravili jsme žhavou a bílou kouli, odháněli jsme a zadupávali zlé duchy. Naučili jsme se několik nových indiánských dovedností např. ve skupince stát co nejméně nohama na zemi. Malí indiáni si vyráběli luky a šípy, děvčata měla šiškohrátky. Starší indiáni stopovali medvěda a dle indiánské mapy hledali sousední vesnici.
 

Boj o totemy

Sešli jsme se u naší vlajky a rozdělili jsme se do jednotlivých fámulovských družin. Jednotlivé družiny si vylosovaly totemy, které si mohly barevně a různě nazdobit. Dostaly také balonky, které začaly naplňovat, když v tom udeřily hromy a blesky a bylo po hře. Hlavní indiáni připravili pro ostatní zajímavé a rychlé hry v našem indiánském teepee. Dokonce přijel s nepřízní počasí bojovat i Vlasta Plamínek. V průběhu nástupu byl přinešen zraněný alchymista a předal nám zprávu a nový údaj z časostroje, kam se zítra či jiný den podíváme.
 

Indiánské zkoušky

Velký Manitou se neumoudřil s počasím, proto jsme museli volit skládání indiánských zkoušek v našem hlavním teepee.První zkouškou byly silové souboje, kdy jeden bojovník se snažil rameny vytlačit soupeře přes čáru.Další vlastností byla mrštnost. Z každé družiny nejmladší člen prolezl poličkovou trasu tak, aby neupadl a nic neshodil. Následovala zkouška důvtipu, kdy družiny měly rozluštit zprávu z indiánského písma. Nejzajímavější byla zkouška soustředění, kdy jeden indián měl za úkol rozesmát toho druhého. Následoval test indiánských znalostí a tanec kolem ohně.